česky-anglicky.cz

Jazykový blog Evy Procházkové Jsem překladatelka, korektorka a soudní tlumočnice a jazyk anglický a český jsou mým denním chlebem.

V tomto jazykovém okénku bych se s vámi ráda podělila o to, s čím se v práci setkávám, co mě zaráží, co se mi nezdá a co se mi naopak líbí a je třeba pochválit. Nechci působit jako arbitr správnosti, ostatně co je správné, najdete v nepřeberném množství jazykových příruček.

Cílem blogu není hodnotit a být nekolegiální. Spíš než dobře – špatně mám radši dvojice užitečné – neužitečné, funguje – nefunguje, dává – nedává smysl a tak přistupuji i k textům, které zde prezentuji. Vítejte.

profesionální překlady, korektury a tlumočení včetně soudního ověření

Interview

8. 12. 2014  /  Eva Procházková

Jednou jsme se takhle sešli s kamarádem a došla řeč i na jazyky, překlady a jeho práci. Pan X (kvůli mlčenlivosti mu tak budeme říkat) pracuje pro mezinárodní společnost, která podniká v oblasti IT. Firemním jazykem je angličtina a produkty se lokalizují do mnoha jazyků. Při namátkové kontrole lokalizace těchto firemních aplikací ale přišlo nemilé překvapení. Jste napjatí? Čtěte dál.

Můžeš popsat, jak vaše firma přistupuje k překladům firemních materiálů, softwaru a spol.?

Jako ajťáci se logicky soustředíme především na svůj obor, jsme vývojáři a překlady nejsou naše priorita. Donedávna se v podstatě obstarávaly svépomocí, stylem „tys měl na gymplu němčinu, přelož nám to tady“. Bohužel, tedy bohudík, jsme provedli jazykovou revizi lokalizace některých našich aplikací a přišlo nám úzko. Překlady softu např. v portugalštině se nesly v duchu „vy stisknout, my udělat“.

Jak jste to vyřešili?

Náprava stála velké úsilí, spoustu času a v neposlední řadě i financí, v přepočtu tu mluvíme o tisících normostran a desítkách tisíc eur. Technické i jazykové korekce měli na starost vývojáři a rozhodně se jim nelíbilo, že se musí zaobírat něčím pro ně podružným, co ani nemají v popisu práce. Po tomto incidentu jsme tedy najali člověka na pozici localization manager, který se teď stará o to, aby byly texty zadávány věrohodným překladatelským agenturám v zemích, kam tyto texty cílí. Proces lokalizace je samozřejmě i tak finančně nákladný, na textech pracuje překladatel, tester-technik, korektor technik. Už jen to jsou 3 lidi, které musíme zaplatit.

Stojí to za to? Často se u klientů setkávám s přístupem, že na překladu zas tak nezáleží, že produkt přece mluví sám za sebe.

Po zkušenostech můžu říct, že investice do dobrých překladů se rozhodně vyplatí, protože lokalizace je výkladní skříň produktů. Můžeš mít sebelepší software, ale pokud na klienta bafne na monitoru hláška „Chtít mazat?“, obávám se, že image firmy právě utrpěla.

Jak spolu vychází localization manager a vývojáři? Neboli jazykovědný pohled na věc versus odborný?

Neshodnou se. Překladatel dbá na gramatiku, technik na funkci. Nejsem fanouškem toho, aby vše bylo logické, spisovné, gramaticky správné. Myslím, důležitý je úmysl spisovnosti, mít jazyk rád, znát ho, číst v něm. Jazyk pravidly nesešněruješ, na to je příliš živý. Pokud pak někdo chce důsledně trvat na jazykových pravidlech, která ale nejsou v daném kontextu funkční, je to přinejmenším škoda.

Díky za rozhovor, chceš ještě něco dodat?

Jo, hlavně tam nedávej moje jméno.



© 2013–2019
Eva Procházková / www.proeba.cz
všechna práva vyhrazena

Vytvořil Petr Bobák