česky-anglicky.cz

Jazykový blog Evy Procházkové Jsem překladatelka, korektorka a soudní tlumočnice a jazyk anglický a český jsou mým denním chlebem.

V tomto jazykovém okénku bych se s vámi ráda podělila o to, s čím se v práci setkávám, co mě zaráží, co se mi nezdá a co se mi naopak líbí a je třeba pochválit. Nechci působit jako arbitr správnosti, ostatně co je správné, najdete v nepřeberném množství jazykových příruček.

Cílem blogu není hodnotit a být nekolegiální. Spíš než dobře – špatně mám radši dvojice užitečné – neužitečné, funguje – nefunguje, dává – nedává smysl a tak přistupuji i k textům, které zde prezentuji. Vítejte.

profesionální překlady, korektury a tlumočení včetně soudního ověření

Jak psát akademické texty

15. 12. 2014  /  Eva Procházková

V posledních pár měsících jsem překládala hodně dokumentů, které napsali akademici. Jednalo se o vědecké články do zahraničí, prezentace pro zahraniční studenty přijíždějící na české univerzity a propagační materiály. Všechny texty měly společné to, že se špatně četly. Co tím myslím? Posuďte sami:

Z pohledu kvality X a Y mohou být negativní vysoké hodnoty pH.

Bylo dosaženo vyšší tepelné intenzity.

Potřebujeme systematický přístup k dosahování neustálého zlepšování energetické náročnosti.

Optimální využití výstupního proudu Z je především odpovědností obsluhy a silně závisí na lidském faktoru.

Jde o zajištění trvalého zvyšování úrovně uspokojování jejich potřeb.

Co je špatně? Když píšeme, můžeme narazit na dva problémy. První problém je vnějšího rázu, a to že neumíme psát. Tím nemyslím vykrůcat na papíře a a b, ale sesumírovat text, který má hlavu a patu a čtenáře neodrazuje. Není ostuda, když psát neumíte, ostatně umění stylizovat se nikde neučí, a jakmile odevzdáte maturitní slohovou práci, patrně jste skončili s psaním, které podléhá jakýmstakýms formálním kritériím. Druhý problém je snad ještě záludnější, a to že nevíte o čem psát. Máte sice zadané téma, deadline se blíží, ale před vámi je word a vy nervózně kontrolujete, jestli už má text dostatečný počet znaků.

Jak z těchto dvou šlamastyk ven?

První cesta trvá déle, je náročnější, a jak říká Bible, takovou cestou se vydávají nemnozí – začnete číst dobré autory a začnete je kopírovat. Budete se dívat, jak to dělají druzí, stejně jako se děcko učí od zralejších rodičů (k tématu kopírování a kradení existuje výborná knížka Kraď jako umělec, která bourá představy osvíceného génia, který si na všechno přijde sám; vřele doporučuju). Druhá cesta je jednodušší a vydávají se jí mnozí – začnete mlžit. Toto je nejčastější a nejotravnější prohřešek českých akademických článků, kde se to hemží spojeními typu „není nezajímavé“ nebo naopak „toto je zajímavé téma“, „v zásadě můžeme konstatovat, že“, „z toho můžeme vyvodit, že“, „získané výsledky jsou užitečné“ apod. apod. apod., používají se cizí slova a větu musíte přečíst třikrát, abyste se zorientovali.

Než začnete něco psát, ujasněte si, proč vlastně píšete. Nutí vás někdo či něco, nebo máte upřímnou potřebu se o něco podělit? Jakmile odpovíte ano na druhou z otázek, může vám pomoct pár následujících zásad:

  1. Autoři anglických textů se drží výstižného pravidla KISS, tedy Keep It Simple and Short, a čeština by se jím rovněž mohla inspirovat. Pište tedy jasně, srozumitelně, k věci; myslete na čtenáře, ať se nenudí. Buďte ohleduplní k času druhých. Říkejte jen to podstatné.
  2. Vyhněte se květnatým útvarům, které přetékají na čtyři řádky (věty radši rozsekněte).
  3. Omezte trpný rod (rozhodně není ok v angličtině, jak si mnozí myslí, a ztěžuje čtení i v češtině):

    Bylo dosaženo vyšší tepelné intenzity. → Teplota se zvýšila.

  4. Buďte sebevědomí: Nepoužívejte „zdá se, že A funguje“, ale prostě „A funguje“

    hodnota X byla naměřena… → naměřili jsme hodnotu X…

  5. Nehromaďte řetězce podstatných jmen (zejména pozor na podstatná jména slovesná, tedy všechno na –ní) a pamatujte, že se slovesy se text čte lépe:

    zajišťování dodržování plnění → zajistit, aby bylo dodrženo plnění

    Potřebujeme systematický přístup k dosahování neustálého zlepšování energetické náročnosti (4 podstatná jména po sobě v jediné větě) → Potřebujeme systematický přístup, pomocí kterého můžeme zlepšit energetickou náročnost.

    Jde o zajištění trvalého zvyšování úrovně uspokojování jejich potřeb (toto je klasické marketingové ptydepe. Jde z toho vůbec ven? Dává to smysl? Jde trvale zvyšovat? Co je úroveň uspokojování?) → Snažíme se trvale zvyšovat úroveň námi poskytovaných služeb, aby naši zákazníci byly vždy spokojeni.

  6. Vyvarujte se vycpávek, výplní a veškeré vaty, tedy všeho, čím honíte wordcount:

    Získané výsledky – nadbytečné, o nezískaných výsledcích se přece bavit nebudeme

    V zásadě můžeme konstatovat, že – celé vynechat, toto je popisné a patří do hlavy autora, ne na papír.

    Z toho můžeme vyvodit, že – celé vynechat; neuvádějte to, co je zřejmé. Nepodceňujte čtenáře.

    Mezi podobné vycpávky patří rovněž „jak je dobře známo“, „všeobecně se připouští, že“, „osobně se domnívám, že“.
  7. Nemachrujte, mluvte stručně a jasně a nekomplikujte to:

    Z pohledu kvality X a Y mohou být negativní vysoké hodnoty pH. → Vysoké hodnoty pH mají negativní vliv na kvalitu X a Y.

    Optimální využití výstupního proudu Z je především odpovědností obsluhy a silně závisí na lidském faktoru → Obsluha je odpovědná za optimální využití výstupního proudu Z. (Doplnění o lidském faktoru vyplývá z předchozí věty a je nadbytečné.)

  8. Používejte jednoduché výrazy. Cizí slova nikoho neohromí a jak říkají Arabové, srozumitelný a výstižný text pochopí každý.

    určitý počet → několik
    v důsledku toho → proto
    v případě → pokud
    týkající se → o
    za účelem → kvůli
    v souvislosti s → ohledně

A zapřísahám vás, rozmyslete si, než použijete některé z následujících alibistických slov (aneb moje alergeny):

  • realizovat – vágnější slovo aby pohledal, realizuje se stavba, realizuje se scénář, realizují se běžecké závody, realizuje se snad i život.
  • zajímavé – jak říkal Šalda, zajímavej je i chlup v polívce. Zajímavé je kdeco a do jasného, stručného, vědeckého textu taková dojmologie nepatří.
  • řešit – aneb lenost vymyslet jiné slovo. Navrhuju konečné řešení pro slovo řešit.

Přeju vám, ať se čtenáři vašich textů poučí a těší se na další.



© 2013–2019
Eva Procházková / www.proeba.cz
všechna práva vyhrazena

Vytvořil Petr Bobák