Kdo je soudní tlumočník?

19. 3. 2025  /  Eva Procházková

Ráno mi volala vyšší soudní úřednice z Obvodního soudu pro Prahu 1, jestli bych jim nešla tlumočit jedno jednání příští týden. Překvapilo mě to, protože jen na území Prahy je v seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti 138 jmenovaných soudních tlumočníků angličtiny. Řekla jsem jí tedy, že nebude určitě nutné, abych strávila šest hodin ve vlaku, a ať nejdřív zkusí obvolat aspoň pár z těch 138 tlumočníků, co na Praze mají. Bezelstně mi odpověděla, že já mám jako specializaci v seznamu uvedené právo, a proto mi volá. Vysvětlila jsem jí situaci, dala jí pár tipů na šikovné kolegyně z Prahy, zasmály jsme se tomu a bylo. Přesto mě to zarazilo: kdo jiný než člověk z justice by měl vědět, co to obnáší být soudní tlumočník.

Spojení „soudní tlumočník“ se spolu se „soudním překladatelem“ vyskytuje v platném Zákoně č. 354/2019 Sb. o soudních tlumočnících a překladatelích. Ten podrobně stanoví pravidla výkonu činnosti, odbornou způsobilost, práva a povinnosti tlumočníků a překladatelů a tak dále. 

Chápu, že ne každý jmenovaný soudní tlumočník se bude cítit třeba na tlumočení složitých jednání s ekonomickou hantýrkou (já se na cokoli s tematikou financí, účetnictví, daní apod. necítím a žádná příprava mi nepomůže), ale měl by se orientovat v základní terminologii českého právního systému a být schopen si složitější termíny nastudovat předem. Tudíž i když si nedáte do specializace na své kartě v onom seznamu znalců, tlumočníků a překladatelů slovo „právo“, mohou vás klidně obvolávat lidi ze soudu a chtít po vás, ať jim přijdete tlumočit.

Zároveň se mě často klienti ze soukromé sféry ptají, jestli jsem napříkald schopná jim přeložit „s razítkem“ výpis z rejstříku trestů, když jsem jim posledně tak pěkně přeložila výpis z obchodního rejstříku. Ano, tím razítkem stvrzuju, že originál se shoduje s mnou provedeným překladem. Kdyby mi klient donesl na papíře „dneska je venku hezky“ a chtěl po mně soudně ověřený překlad, není problém. Soudní tlumočník je de facto znalec přes jazyky a odpovídá za věrnost překladu. K jakým účelům pak takovéhle překlady klient použije, už je jeho věc. Jak ale třeba naložit s podezřením, že překládané listiny jsou padělky?  Má překladatel oznamovací povinnost? Padělání a pozměnění veřejné listiny je přečin a dle § 368 Trestního zákoníku se na něj oznamovací povinnost nevztahuje. Jedna kolegyně mi kdysi popisovala situaci, kdy před ní klient již svázaný překlad rozpojil a nijak se netajil tím, že ho ještě bude „upravovat“. Osobně bych ho alespoň upozornila, čeho se dopouští a jaké to může mít následky.

Tudíž jestli si toto čte nějaký člověk, co potřebuje překlad či tlumočení s razítkem, tak nechť zví, že každý jeden z tlumočníků zapsaných v seznamu znalců a tlumočníků by měl být schopen přeložit právní texty a případné další dokumenty různých oborových specializací, kterým rozumí a dokáže se za ně zaručit.