česky-anglicky.cz

Jazykový blog Evy Procházkové Jsem překladatelka, korektorka a soudní tlumočnice a jazyk anglický a český jsou mým denním chlebem.

V tomto jazykovém okénku bych se s vámi ráda podělila o to, s čím se v práci setkávám, co mě zaráží, co se mi nezdá a co se mi naopak líbí a je třeba pochválit. Nechci působit jako arbitr správnosti, ostatně co je správné, najdete v nepřeberném množství jazykových příruček.

Cílem blogu není hodnotit a být nekolegiální. Spíš než dobře – špatně mám radši dvojice užitečné – neužitečné, funguje – nefunguje, dává – nedává smysl a tak přistupuji i k textům, které zde prezentuji. Vítejte.

profesionální překlady, korektury a tlumočení včetně soudního ověření

Podnikání, překládání, na volné noze, práce z domu a jiné

20. 7. 2015  /  Eva Procházková

Posledních pár měsíců se dějou věci, které mě nutí přemýšlet nad prací, kariérou či podnikáním, chcete-li. Živnostenský list mám od roku 2009, kdy jsem si ho pořídila možná jen z hecu jako vedlejšák, protože mě nebavilo zaměstnání a chtěla jsem zkusit něco nového. Změna nastala o dva roky později, kdy jsem kývla na schwarz systém (anebo se pán jmenoval Švarc?) a pracovala „na plný úvazek“ pro překladatelskou agenturu jako korektorka. Musela bych na tom být špatně, abych se tohoto omylu ještě někdy dopustila. Profesně jsem se určitě naučila plno nových věcí (překladatelské strategie kolegů, práce s CAT), ale není fér, abyste měli pouze povinnosti zaměstnance (chodit do kanclu, od–do, nadřízený, kolegové), a práva se vám vyhnula obloukem (a tím nemyslím stravenky). Tudíž poslední tři roky jsem sama za sebe, na vlastní triko, na volné noze. Co mi pomohlo?

Kontakty

A pokud nemáte kontakty, tak stačí drzé čelo. To já nemám a v začátcích jsem překládala pro klienty, které jsem znala z dřívějších zaměstnání. Později se připojila propagace, oslovování vytipovaných společností a bohužel i agentur. Osobně s nimi mám špatnou zkušenost. Kdysi jsem se u několika zaregistrovala a doteď mi od nich chodí hromadné emaily se skeny rodných listů, oddacích listů či výpisů z trestního rejstříku – „kdo má zájem o překlad tohoto, ať se ozve“. Kdyby jen klienti agentur věděli, jak se nakládá s jejich dokumenty… Peníze vůbec nemá cenu zmiňovat. A jak asi dopadne překlad 20 stran odborného textu, který pracovníci agentury zadávají v pátek odpoledne, deadline v pondělí ráno, kdy obvolávají jednoho člověka v databázi po druhém, i kdyby na to ti překladatelé neměli specializaci. Tudíž pokud chcete slušně vydělávat a mít nějakou zpětnou vazbu, přes většinu agentur cesta nevede. Čest výjimkám.

Finanční rezerva

Protože na začátku musíte každý měsíc odvést minimální zálohy, k tomu připočtěte jídlo, nájem a jiné nezbytnosti. Nikoho nezrazuju, snad jen pokud nemáte nic uspořeno, rozmyslete si, jestli živnost zvládnete i s hypotékou a třeba těhotní.

Makat

To, že momentálně nemáte zakázku, neznamená, že nemáte práci. Je tolik knih z oboru, profesních blogů a webů, časopisů a publikací, že je vždycky co dělat. Osvědčilo se mi, byť na volné noze, mít pevnou pracovní dobu. Není to striktně od–do, ale snažím se ráno začít do 9.30 a končit kolem 16.00. Což znamená, že pracuju tak šest hodin denně, ale překlady (zejména ty právní) jsou náročná duševní činnost a kvantita jde po čase na úkor kvality. To, co mi o půl třetí odpoledne trvá hodinu, zvládnu ráno za 20 minut. Čímž se dostávám k další věci, která se mi osvědčila, a to nečíst ráno maily. Jde v podstatě o agendu cizích lidí, kteří po vás něco chtějí a potřebujou, a může to znít blbě, ale narušují vám rytmus práce. Pokud vyloženě nečekám na konkrétní práci od klienta, tak se nic nestane, když e-maily otevřu a začnu odpovídat o tři hodiny později po obědě.

Z domu, nebo z kanceláře?

Někdo nezvládne ani jedno a jde pracovat do co-worku. Zatím pracuju tři roky z domu a nemůžu říct, že by mi vyloženě chyběli lidi a povídání, ale spíš podněty – střídání prostředí (dům, ulice, tramvaj, město, kancelář, restaurace, obchody), pozorování lidí (co má kdo na sobě, jak se chovají). Při práci z domu je těžké oddělit pracovní od osobního, už jen tím, že málokdo má ten luxus, že by měl v bytě vyhrazenou jednu místnost a jedno PC jen na práci a jakmile padla, ani jedno z toho do dalšího dne neuvidí. Při práci z domu máte práci pořád na očích, a pokud si nestanovíte mantinely (pevná pracovní doba, kdy už PC nezapínat, kdy se jít projít), může to sklouzávat do pozdních nočních neefektivních hodin.

Závěr?

Splnil se mi sen, protože jsem už od gymplu chtěla být překladatelka na volné noze. Pár úprav a toto pracovní uspořádání vám dává hodně radosti a volnosti. Pro mě je to v práci důlěžité.



© 2013–2019
Eva Procházková / www.proeba.cz
všechna práva vyhrazena

Vytvořil Petr Bobák