Exekuce

17. 8. 2015  /  Eva Procházková

Před pár dny jsem tlumočila u soudu jednání, ve kterém při výslechu došlo na otázky týkající se finanční situace vyslýchaného. „Jaký je váš čistý příjem?“, „Máte nějaké dluhy?“, „Je na váš majetek vedena exekuce?“ U exekuce jsem tlumočila pomocí slova execution („Is your property subject to execution?“), jenže pan Angličan se na mě podíval s takovým výrazem, že bylo hned jasné, že si nerozumíme. Trocha interpretace, trocha improvizace a zase jsme oba přikyvovali, ale hned jak jsem došla domů, šla jsem hledat do slovníků a na net.

O co vlastně jde? Právnický slovník definuje exekuci jako výkon rozhodnutí. Jde o zákonem stanovený postup, jímž se vynucuje plnění uložené rozhodnutím, jež nebylo splněno dobrovolně. Způsoby, jimiž lze výkon rozhodnutí provést, jsou různé dle toho, zda se vymáhá peněžitá částka nebo jiná povinnost nepeněžité povahy (např. opatření soudu o výchově nezletilých). Co se týká zaplacení peněžité částky, mezi způsoby provedení exekuce patří srážky ze mzdy a jiných příjmů, přikázání pohledávky, prodej movitých věcí a nemovitostí, prodej podniku, zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech.

Dle Marty Chromé je exekuce „execution; enforcement of a judgment of a court“.

U Blacka jsem našla následující:

Execution:

1. Judicial enforcement of a money judgment, usually by seizing and selling the judgment debtor’s property (even if the plaintiff receives a judgment against a foreign debtor, execution is unlikely)
2. A court order directing a sheriff or other executive officer to enforce a judgment, usually by seizing and selling the judgment debtor’s property (the court issued the execution authorizing the seizure of the car) – also termed writ of execution, general execution

Black se týká amerického práva a v Británii se institut i osoba, která ho vykonává, pojmenovávají jinak. Rozdíly jsou rovněž v tom, kdo vydává exekuční titul, kdo vás opravňuje k tomu exekuci vykonat, čí zaměstnanci exekutoři jsou apod. Exekuce je zrovna oblast práva, kde se anglosaský a kontinentální systém liší. A proto jako u všech právních překladů je nejlepší hledat, hledat a hledat, dokud si nejste jistí.

Osoba pověřená výkonem exekuce je v Čechách buď soudní exekutor (de facto soukromník, splňující určitá kritéria), nebo soudní vykonavatel (zaměstnanec soudu). Exekutor v angličtině může být v americkém prostředí výše uvedený sheriff, mezi ony „other executive officer“ patří i „levying officer“ (sheriff or marshal that is given the power by a writ of execution to levy on a judgment debtor's property); Britové nazývají tuto osobu ponejvíc bailiff. Bailiffs jsou v oficiálních dokumentech označováni jako „certificated enforcement agents, high court enforcement officers, civilian enforcement officers“, tedy jak soudní zaměstnanci, tak soukromníci. Vedle toho se jak v USA, tak v Británii pod pojmem bailiff může skrývat označení člena justiční stráže – osoby, která je zodpovědná za pořádek nejen v soudní síni.

V ČR vykonává dohled nad exekutory Exekutorská komora České republiky. Bohužel nemá stránky v angličtině, ale např. Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců vydalo příručku o exekuci, kde převádí do angličtiny pomocí distraint. Distraint a podobně distress se ale týkají spíš zabrání věci, ve smyslu „operace zamezující pohybu majetku“ (jde vždy o movité věci) a lze vykonat i bez soudního rozhodnutí. Mám takový pocit, že jde o záležitost anglosaského práva, a jako překlad exekuce bych to tedy nepoužívala. Podobné je to u civil forfeiture – jde o propadnutí zabavených věcí, u kterých existuje podezření, že byly zneužity k páchání trestné činnosti. Pro pobavení a (lehké?) zděšení přidávám odkaz na výborného Johna Olivera a díl o tomto právním institutu:

Vzhledem k rozdílnosti právních systémů, na co se exekuce vztahuje, jaké výše musí dluhy před exekucí dosahovat, kdo je oprávněn exekuci vykonávat atd., bych se držela co nejgeneričtějších pojmenování: tedy ne bailiff, sheriff, ale executive officer, court official, enforcement agent; dále bych nepřekládala exekuci jako bailiff action či distress, ale enforcement of a money judgment.

Exekuce, kterou měla na mysli soudkyně svou otázkou, se týkala zřízení zástavního práva na nemovitý majetek vyslýchaného. V českém právním řádu lze u nemovitých věcí zřídit jak soudcovské zástavní právo, tak exekutorské zástavní právo. V textu kanadského Bankruptcy and Insolvency Act se píše o „execution levied by seizure“, „property liable to seizure under execution“ nebo „property seized, levied or taken into possession“. V příručce týkající se postupu při exekuci vydané v Kalifornii se píše o „real property seized or levied pursuant to Writ of Execution“. Po všech rešerších a s vědomím rozdílů mezi postupy u exekuce v ČR a v angloamerických zemích bych tedy dotaz soudkyně přetlumočila jako „has your property been subject to execution by seizure?“, „has your property been seized pursuant to a writ of execution/under execution?“ nebo třeba „has any (judicial) lien been imposed on your property?“.

Ať se vám exekuce vyhne.