Opřete se do toho česky

5. 10. 2015  /  Eva Procházková

Na narozeniny jsem dostala překlad knížky Lean In – Opřete se do toho od Sheryl Sandbergové. Autorka pracovala jako vrcholová manažerka v Googlu, Facebooku, prošla si i vysokými posty ve Washingtonu jako státní zaměstnanec. V knize píše o ženách a o tom, jak se jim pracuje ve světě stále ještě ovládaném muži – jaké předsudky potkávají, čím si samy v kariéře škodí, jaká rozhodnutí jim zablokují pracovní postup na dlouhé roky a někdy i na celý život. S pár výhradami určitě přínosná kniha, ale při čtení mě často rušila – navzdory tomu, že jde o překlad – angličtina. Někdo tomu říká, že původní jazyk textem prosakuje, Viktor Janiš hovoří o tom, že vidí v textu švy. Jde o to, že text v cílovém jazyce nezní přirozeně a ve slovech, spojeních či celé větné struktuře poznáte jazyk zdrojový. I když nerada kritizuju práci kolegů, tato knížka koncentruje nejčastější chyby při převodu z angličtiny do češtiny. Pojďme se podívat, jaké chyby to jsou.

Doslovnost na úrovni slova aneb co najdeme ve slovníku

Pozdní 90. léta

Ano, „late 1990s“ v angličtině, „late“ je „pozdní“ a takto je to i přeloženo. Nebylo by lepší „na konci 90. let (minulého století)“?

Pracoval v Obamově administrativě

Ano, „Obama’s administration“, „administration“ jako „administrativa“, takto tedy přeloženo. Nebylo by ale lepší „v Obamově vládě“? Chápu rozdíl, že vládě v ČR velí premiér a takto to pak zní, že Obama není prezident, ale premiér. Jenže v Americe žádného premiéra nemají a šéfem kabinetu, chcete-li, je prezident.

Soucit a vnímavost se stanou těmi nejlepšími kvalitami. (Sandbergová 103)

„Qualities“ jsou „vlastnosti“, ne „kvalita“.

Doslovnost na úrovni slovních spojení

Znamená to pro ně [ženy] celé nové vrstvy strachu. (Sandbergová 90)

V češtině to nedává smysl. V angličtině předpokládám něco jako „it means whole new levels of fear for them“. Tedy zhruba „Takovéto situace představují pro ženy zcela nový zdroj strachu.“

Když jim [dětem] chybí pár hodin spánku, uprostřed veselé hry se zničehonic rozloží a propuknou v slzy. (Sandbergová 146)

Představa dětí, jak se při hře rozloží, je trochu vyhrocená. A spojení propuknout v slzy jsem v ČNK nedohledala. Snad by bylo lepší než doslovně převádět „break down“ a „burst into tears“ (nebo „break down in tears“), zvolit něco jako „Když jim chybí pár hodin spánku, v půlce hraní se vším přestanou a rozbrečí se“.

[…] jak se na denní bázi vypořádávají s problémy svého ženství. (Sandbergová 156)

Jednak ve veskrze pozitivně laděné knize o ženách a o tom, jak se do toho mohou opřít v kariéře, mi přijde mimo mluvit o problémech ženství (pravděpodobně „issues“). Stačilo by prosté „jak se vypořádávají se svým ženstvím“ nebo „jak se vypořádávají se specifiky ženství“. Zadruhé, na denní bázi („on a daily basis“)? Snad něco jako „v běžném životě“, „v každodenním životě“ apod.

Cílem je poskytnout ženám to, co muži získávají automaticky – výhodu pochybností o objektivitě hodnocení. (Sandbergová 167)

Spojení „výhoda pochybností“ (benefit of a doubt) nedává smysl. Jde o to, že někomu budete věřit navzdory pochybnostem, dokud se zkrátka neprokáže opak. Nemám originál, takže netuším, co tímhle mělo být řečeno. Pro mě to překladatel zasklil. Snad že se má za to, že muži jsou vždy hodnoceni objektivně?

Preferovat v překladu podstatná jména

Kdysi dávno jsem tu měla příspěvek o tom, že čeština má radši slovesa a angličtina podstatná jména. Tady je pár ukázek toho, jak to vypadá, když se prostě jen kopíruje z jazyka zdrojového do cílového:

Úspěch je dělat ty správné volby. (Sandbergová 152)

Spojení dělat volby aneb make decisions. Preferuji „Úspěch je umět se správně rozhodnout“.

Zachvátila mě panika při uvědomění si […] (Sandbergová 119)

No a ještě k tomu podstatné jméno slovesné zvratné. Radši „Zachvátila mě panika, když jsem si uvědomila“.

Jazykové zvláštnosti

Každý jazyk má to svoje. Angličtina se na pomyslné linii kolektiv–jednotlivec nachází blíž jednotlivci. Proto na příklad „I argue a lot with my sister“ versus české „se sestrou se často hádáme“. Toto přeloženo jako „we argue a lot with my sister“ zní rodilému mluvčímu, jako že ve hře je nějaká třetí osoba plus já a my dva se takto společně často hádáme s mojí sestrou. Stejně tak v češtině otevřeme učebnici, máme rádi svoje auto, pozvedneme číši – jednu, jedno, jednu. Ale individualistická angličtina potřebuje, aby každý otevřel svou učebnici, měl rád svoje auto a pozvedl svou číši.

Please, open your textbooks on page
We love our cars
Please, raise your glasses

Všechno v plurálu. Jak divně pak zní překlad „ženy, obzvláště ty na počátku svých kariér […]“ (Sandbergová 161). V angličtině má každá jedna žena jednu svou kariéru, ale v češtině stačí „ženy, obzvláště ty na počátku kariéry“.

Zvratná zájmena přivlastňovací

O co jde: o zájmena, která vždy odkazují k subjektu. Proto se tam dává svůj, a ne můj/tvůj apod. Proto:

• „na svou obranu bych uvedla“, a ne „na mou obranu bych uvedla“ (Sandbergová 156),
• „možná by jí tenkrát lépe posloužilo, kdyby uvedla přínos své práce“, místo „možná by jí tenkrát lépe posloužilo, kdyby uvedla přínos její práce“ (Sandbergová 163),
• „Před několika lety se mnou dělala interview Dyllan McGeeová pro svůj pořad Makers“, namísto „Před několika lety se mnou dělala interview Dyllan McGeeová pro její pořad Makers“ (Sandbergová 168).

Občas tyhle zmatky narušují význam celé promluvy – čí byl vlastně ten pořad? McGeeové, nebo nějaké třetí osoby? Čí přínos měla obhajovat – svůj, nebo jiné ženy?

Překlad byl nevyrovnaný (stojí za ním dvě překladatelky) a dobré pasáže se střídaly s horšími. Přesto ale nejde o žádnou hrůzu a knížku stále všem doporučuju.