Česko-anglické pomezí

21. 8. 2013  /  Eva Procházková

Občas koriguju texty, u kterých mám pocit, že pokud nevznikly jako strojový překlad, musel je sesumírovat někdo, kdo si myslí, že k anglickému textu přiložíte zrcadlo a vše se vám zázračně překlopí slovo od slova do češtiny. Že to tak není, vás trkne při bližším zkoumání většiny technických manuálů, jídelních lístků, agenturních zpráv ze zahraničí a často i beletrie. Slovo samotné samozřejmě jako překladová jednotka funguje, ale dobrý překladatel jde nad slovo (poté, co si ho obstará na googlovském překladači, nad kterým tak rádi ohrnujeme nos), analyzuje styl, smysl celého textu. Čím dál víc mám dojem, že překladatel snad ještě víc než na osvojeném jazyku musí pracovat na své mateřštině. To abychom pod vlivem angličtiny nepáchali všelijaké nepodloženosti.

Jaké?

Pojďme na to, představme si Scyllu a Charybdu překladů z angličtiny do češtiny aneb dvě oblasti, kde nás angličtina svádí nejrafinovaněji.

1. Slovosled

Největší kiksy dle mého názoru děláme na poli syntaxe, tedy větné stavby, tedy toho, jak jdou jednotlivá slova za sebou. K věci:

Had Petr and Eva not taken steps to address the potential conflict of interest, a member of the local community, suspecting that the selection of suppliers was done unfairly, could post negative messages about the company on social networking sites with potentially damaging consequences to the reputation of the company.

Kdyby Petr s Evou nezakročili a potenciální konflikt zájmů nevyřešili, člen místní komunity, který by měl podezření, že výběr dodavatelů neproběhl spravedlivě, mohl ke společnosti na sociálních sítích uvést negativistické komentáře, které by mohly mít negativní dopad pro dobrou pověst společnosti.

Slovo od slova, věta za větou, stejně strukturované. Jde to ale i jinak:

Kdyby Petr s Evou nezakročili, mohl člen místní organizace uveřejnit na sociálních sítích své podezření, že došlo ke střetu zájmu a že výběrové řízení na dodavatele neproběhlo férově. Dobrá pověst společnosti by pak byla ohrožena.

To, že je zde v angličtině rozvitá věta, neznamená, že ji musíme převést en bloc do češtiny. Možná tak ještě v humanistické češtině s její periodou, ale to už dneska nefrčí. Takovýto text musí být především srozumitelný. Nebojte se text rozdělit. Další příklad nešťastného převodu slovo od slova:

It is important that all employees ensure that their personal activities and interests do not conflict with their responsibilities to the company so that even the appearance of a conflict of interest is avoided.

Je důležité, aby všichni zaměstnanci zajistili, že jejich soukromé aktivity a zájmy nebudou v rozporu s jejich povinnostmi vůči společnosti, aby tak nedocházelo ke zdání konfliktu zájmů.

Překládat ensure jako zajistit je velmi populární, je to tak přece v tom googlovském překladači. Od kdy je conflict of interest konflikt zájmů? V zákonu se pořád ještě mluví o střetu zájmů, ale už jsem toto spojení slyšela i z úst ctihodných pánů Höschla a Cílka, a tak se asi začíná v češtině zabydlovat. Věta je vytržena z etického kodexu, tedy normativního textu, který upravuje, jak se mají zaměstnanci chovat. Angličtina je slušnější, it is important, please make sure atd. Čeština ale nikoho neprosí, a když se podíváte do analogických textů v češtině, běžně čtete „zaměstnanci mají povinnost“, „zaměstnancům je zakázáno“. Nikdo se vás o nic neprosí a rovnou nařizuje. Proto je v překladu častokrát na místě u takovéhoto typu textů psát v rozkazovacím způsobu, používat slovesa muset, smět a další analogické stylové prostředky.

Soukromé aktivity a zájmy všech zaměstnanců nesmí být v rozporu s jejich povinnostmi vůči společnosti a jejich chováním nesmí vzniknout ani zdání střetu zájmů.

Další ukázkou křečovitého překladu, kde se držíme slovo od slova originálu, jsem našla při rešerši na webu Ústavu jaderného výzkumu Řež, a. s. Pozor, tentokrát z češtiny do angličtiny:

Společnost ÚJV Řež, a. s. nevyužívá k šíření informací sociální sítě Facebook ani Twitter.

Company ÚJV Řež, a. s. doesn't use for dissemination of information social networks Facebook and Twitter.

Tady si měl překladatel osvěžit něco o postavení příslovečných určení v anglické větě (plusové body za to, že nepřeložil a. s. – to je součástí obchodního názvu). Narážíme totiž na to, že angličtina má relativně pevný slovosled, který je gramatickým prostředkem, tedy určuje, o jaký větný člen se jedná, a nelze ho měnit bez změny významu. Oproti češtině:

Eva s Petrem šli do restaurace – Eva and Petr went to the restaurant.

Eva s Petrem do restaurace šli (nedoskákali tam) – Eva and Petr went to the restaurant (při vyslovování důraz na went).

Do restaurace šli Eva s Petrem (a ne ježci) – Eva and Petr went to the restaurant (důraz na Eva and Petr, popřípadě It was Eva and Petr who went to the restaurant).

Čeština si díky skloňování a časování může relativně beztrestně posunovat se slovy ve větě jako s vagónky, angličtina je na toto velmi citlivá – na začátku věty tak zkrátka v drtivé většině případů najdeme podmět.

2. Slovesa versus podstatná jména

Odborně řečeno, angličtina tíhne k nominálnosti či nominálně-verbálním vyjádřením, kdežto čeština preferuje vyjádření verbální. Co to znamená? Třeba i to, že v angličtině máme často pospolu významově vágní slovesa jako have, take, get, kterým onen význam dodá až podstatné jméno. Češtině stačí pouhé sloveso:

take a shower – osprchovat se
have hiccups – škytat
get married – oženit se, vdát se

To se pak promítá i do způsobu, jakým bychom s anglickými větami měli zacházet při překladu:

The use of accessories, cables, and tranducers, other than thosespecified in this documentmayresult in increasedemissions of the equipment.

Použití jiného příslušenství, čidel a kabelů, než je uvedeno v tomto dokumentu, může vést ke zvýšeným emisím zařízení.

Použití jiného příslušenství? Ne, pokud použijete, protože čeština má radši slovesa.

Další příklad:

Always turn off the system and disconnect the power linesfrom the source before performing any service or maintenance procedures, or before moving the system.

Před provedením jakéhokoli servisu nebo údržby a před posouváním systému vždy systém vypněte a odpojte napájecí kabel od zdroje napájení.

Asi angličtině závidíme, že je stručnější a stejnou myšlenku umí vyjádřit mnohem kondenzovaněji než čeština. Jedním z důvodů je i častější používání verbálních substantiv v anglické větě, tedy toho, co v angličtině končí na –ing. Tato verbální substantiva (zjednodušeně ta, co končí na –ní) se v češtině umí pěkně zvrhnout: podání hlášení vedení podniku, ukončení pojištění splácení, vyúčtování užívání ubytování atd. Je lepší je nepoužívat a radši větu rozdělit do vět vedlejších:

Před tím, než začnete na zařízení provádět jakoukoli údržbu, vypněte jej a odpojte napájecí kabel od zdroje napájení.

Možností, jak se při překladu nechat svést angličtinou na scestí, je samozřejmě více a příspěvek můžu zakončit obligátním „to becontinued“.