Jazykový blog Evy Procházkové Jsem překladatelka, korektorka a soudní tlumočnice a jazyk anglický a český jsou mým denním chlebem.
V tomto jazykovém okénku bych se s vámi ráda podělila o to, s čím se v práci setkávám, co mě zaráží, co se mi nezdá a co se mi naopak líbí a je třeba pochválit. Nechci působit jako arbitr správnosti, ostatně co je správné, najdete v nepřeberném množství jazykových příruček.
Cílem blogu není hodnotit a být nekolegiální. Spíš než dobře – špatně mám radši dvojice užitečné – neužitečné, funguje – nefunguje, dává – nedává smysl a tak přistupuji i k textům, které zde prezentuji. Vítejte.
profesionální překlady, korektury a tlumočení včetně soudního ověření16. 2. 2016 / Eva Procházková
Dnes je na řadě již v listopadu avizovaný rozhovor s „osobou“ z překladatelské agentury. Jaký má názor na předpovídanou růžovou budoucnost strojového překladu? Může ústav anglického jazyka na FF MU lépe připravovat svoje studenty na povolání překladatele? A našli překladatelé Svatý grál? Read all about it!
Máš jazykovědné vzdělání? Kde překládáš?
Vystudovala jsem obor Anglický jazyk a literatura se zaměřením na translatologii na brněnské Filozofické fakultě a v současné době pracuji v nadnárodní lokalizační agentuře s pobočkami po celém světě. Pobočka v České republice je v porovnání s ostatními pobočkami satelitní s velmi malým počtem zaměstnanců.
Jakou máš v práci pozici a co si pod tím představit?
Pracuji jako interní překladatelka technických textů v jazykové kombinaci angličtina a čeština a v minulosti jsem zastávala pozici koordinátorky v jazykové části kanceláře. Kvůli vytíženosti projektových manažerů, kteří musí přebírat práci, kterou dříve dělali projektoví manažeři klientů, musíme kromě samotného překladu zajišťovat také komunikaci s inženýry, specialisty daných klientů, dělat korektury překladů a podílíme se na plánování celého procesu překladu, korektur a certifikací kvality překladů.
Vedle čistě lingvistické práce musí být překladatelé v naší firmě schopni řešit i základní technické problémy s CAT nástroji a počítači a umět pracovat nejen samostatně, ale také jako součást týmu. Často musíme svoji činnost koordinovat s ostatními překladateli, i když jsme součástí jiného týmu, abychom uspokojili časové požadavky klientů na dodání překladů.
Mezi obecné povinnosti našich překladatelů patří kromě samotného překladu i korektura, certifikace kvality a tvorba a správa překladových pamětí a databází.
Jak se staráte o zakázky? Kdo je za co odpovědný? Jak vypadá kolečko od přijetí zakázky po okamžik, kdy odevzdáte finální verzi překladu klientovi?
O zakázky se stará tým lidí specializovaný na každý kontinent a typy klientů. Projektových manažerů jsou ve firmě desítky, někdy se ovšem stane, že jsou do této zodpovědné pozice s koordinací většího týmu různých profesí dosazeni lidé bez zkušeností, kteří nejsou po přijetí do firmy nijak zaučeni. Poté musí koordinaci lingvistického procesu převzít překladatelé. Přímo se zákazníky komunikují pouze projektoví manažeři, s korektory, které zaměstnávají klienti a kteří posuzují kvalitu našich překladů, komunikujeme prostřednictvím feedbacků a s technickými specialisty klientů komunikuji přímo já.
V ideálním světě by podle naší firmy měl překlad projít pod rukama specializovaného překladatele, být zkontrolován jazykovým korektorem a případně také oborovým specialistou nebo externím překladatelem, kteří jsou placeni klientem. V dnešním hektickém světě, kdy klienti požadují překlady zpět v nereálných termínech, se někdy překlady odevzdávají na úkor kvality a následných korektur.
U překladů se dneska hodně nadává na kvalitu, tlak na ceny a press na rychlé odevzdání – co si myslíš o úrovni překladů a korektur u vás? Liší se to nějak od tvých představ ze školy a celkově tvých představ o tom, jak má vypadat hezká čeština?
U překladů technických softwarů, za které jsem v naší firmě zodpovědná, záleží více na správnosti technických termínů než na úrovni češtiny. Problémem je nedostatek kvalifikované síly, tedy techniků, kteří by byli ochotní a schopní překládat. Naštěstí se otevírají specializované obory překladu na technicky zaměřených univerzitách.
Mé původní představy o práci interního překladatele a zajišťování nejvyšší jazykové kvality se od praxe značně liší. V českém oddělení naší firmy se snažíme kvalitu upřednostňovat před zbrklým a rychlým odevzdáváním překladů, ovšem za cenu velmi častých přesčasů.
Jak dlouho jsi v oboru? Pozoruješ nějaké změny? Pořád se mluví o strojovém překladu, automatickém tlumočení, že překladatelé budou brzo přežitek – jaký na to máš názor?
V překladatelském oboru se pohybuji přes devět let, přímo v lokalizaci dělám pět let. Jednou ze zásadních změn, které se za poslední roky při překladech softwarů udály, je opuštění modelu vydávání softwarů v delších časových intervalech. Nyní musí být téměř každý software dostupný co nejdříve a ke stažení na internetu, takže lhůty pro všechny aktéry (vývojáře, inženýry, překladatele, DTP, projektové manažery atd.) se zkracují. Což je špatně, protože bylo již mnohokrát ověřeno, že pokud člověk dělá práci pod velkým časovým tlakem, dělá zbytečné chyby. Agentury a překladatelé nabízející klientům velmi rychlé a vysoce kvalitní překlady buď nalezli Svatý grál překladu, nebo klienty obelhávají. Pokud chceme vysoce kvalitní jídlo z přímořských surovin, které jsou v našich podmínkách vzácné, nepůjdeme přeci do non-stop baru.
Kvalita strojového překladu přímo závisí na kvalitě udržovaných překladových pamětí nebo terminologických databází, které využívá. U jazyků se skloňováním a časováním, jako je čeština, nikdy strojový překlad nenahradí překladatele. Strojový překlad pracuje na principu statistiky a ta je v našem oboru ještě velmi nepřesná. Nic také nemůže nahradit lidské uvažování a kulturní zkušenosti a zvyklosti, kterým překladatel rozumí. Bohužel spousta lidí dnes zastává názor, že z angličtiny může překládat každý, kdo se ji učil na střední škole. Praxe potvrzuje, že překlady od takových lidí bývají sice rychle vyhotovené, ale nekvalitní.
A ty sama – baví tě práce? Chceš dál pracovat v oboru?
Kdyby se naskytla možnost změnit obor působení, asi bych neváhala. Překlad, který dělám na volné noze mimo své hlavní zaměstnání, mě velmi baví. Ale práce ve velké agentuře s mnoha různými problémy, které se neřeší, ale pouze hrnou před sebou, mě nenaplňuje. Díky práci v této agentuře jsem se přesvědčila, že náš obor, pokud pracujeme kvalitně a s ohledem na koncového uživatele, má smysl a dokáže lidem ulehčit práci. Pokud nás ovšem tlačí termíny a nepřiměřené požadavky a jsme nuceni překládat oblasti, u kterých musíme studovat i základní terminologii, natož velmi specializované nové funkce a technické termíny, spíše lidem práci ztěžujeme a přiděláváme problémy.
Co spolužáci, kolik jich pracuje v oboru, který vystudovali? Jsou spokojení?
Několik spolužáků zůstalo v oboru, většinou spíše jako projektoví manažeři v agenturách. Někteří se uplatnili i při překladu beletrie nebo při jazykových korekturách.
Ještě poslední dotaz k naší alma mater: studovalas tedy translatologii, máš pocit, že tě škola připravila na praxi – práce s CAT, stylistické zásady, časté anglicismy, kterých se vyvarovat, nutnost konzistence u nebeletrických překladů apod.?
Studium mi dalo dobré základy v oblasti gramatiky, rozdílů mezi anglickým a českým jazykem, práce se základním CAT softwarem, rozvinulo cit pro stylistické rozdíly a vštípilo mi zásady pro texty z různých oblastí (technické texty, beletrie, uživatelské materiály atd.). Další dovednosti jsem si už musela osvojit přímo v práci. Každý student translatologie by měl při studiu absolvovat povinnou stáž v překladatelské/lokalizační agentuře a naučit se spolupráci v týmu, dodržování termínů odevzdání, odhadu svých schopností, disciplíně a samostatnému uvažování.
Lokalizace se při mém typu studia ještě moc nevyučovala. Právě na překlady softwaru by se měla FF MU více zaměřit a vést své studenty také ke studiu jiných oborů, aby měli kromě překladatelství i jinou specializaci (ekonomie, právo, medicína, technika, elektrotechnika atd.), kterou využijí v budoucí praxi.
Díky moc za popovídání. Hodně štěstí v práci. A někdy zas.
© 2013–2024
Eva Procházková / www.proeba.cz
všechna práva vyhrazena
Vytvořil Petr Bobák