česky-anglicky.cz

Jazykový blog Evy Procházkové Jsem překladatelka, korektorka a soudní tlumočnice a jazyk anglický a český jsou mým denním chlebem.

V tomto jazykovém okénku bych se s vámi ráda podělila o to, s čím se v práci setkávám, co mě zaráží, co se mi nezdá a co se mi naopak líbí a je třeba pochválit. Nechci působit jako arbitr správnosti, ostatně co je správné, najdete v nepřeberném množství jazykových příruček.

Cílem blogu není hodnotit a být nekolegiální. Spíš než dobře – špatně mám radši dvojice užitečné – neužitečné, funguje – nefunguje, dává – nedává smysl a tak přistupuji i k textům, které zde prezentuji. Vítejte.

profesionální překlady, korektury a tlumočení včetně soudního ověření

Překlad akademických titulů aneb tituly, mé lásky

1. 2. 2014  /  Eva Procházková

Ano, Češi mají rádi tituly. Vzpomínám na svou babičku z vesnice, která takřka nábožně mluvila o Rosťovi od vedle jako o „panu inžinýrovi“. Spolu s mámou, která pracovala na úřadě, jsme se vždy pozastavovaly nad tím, když si někdo v zoufalé snaze patřit k vzdělanostní elitě – ať už si s ní spojujeme vidinu lepší práce, společenského postavení nebo prostě jen obohacení ducha – vepisoval ve formuláři daňového přiznání do kolonky „titul“ alespoň slovo „pán“ či „paní“. Jak v prosinci na twitteru uvedl Erik Tabery, na koaliční smlouvě stojí za povšimnutí hlavně to, že ji sestavili Mgr., Ing. a MVDr.

Časy se mění (v roce 1963 mělo vysokoškolský diplom zhruba 1 % obyvatel ČSSR, v roce 2011 žilo v ČR 11,6 % vysokoškolsky vzdělaných lidí), ale touha vyšvihnout se nám zůstává. Uvádění akademických titulů chápu, pokud se jedná o statistické účely nebo pokud jde o profesní záležitost – určitě se podívám, jestli člověk, který mi navrhuje dům, má před jménem Ing. Arch. či jestli mi diagnózu stanovil MUDr. Proč si ale tituly dávat i na domovní zvonky?

Anglosaská zdrženlivost k titulům je známá. Až po letech jsem zjistila, že náš známý, vynikající muzikant, vedoucí masterclass výuku hry na loutnu po celé Evropě, má ve skutečnosti bohatě naděleno:

Brian Wright F.T.C.L.; L.T.C.L; L.mus.T.C.L.; Dip.Ed.

Tituly v anglicky mluvících zemích ale nemají punc exkluzivity (prostudovanost se v USA a VB blíží 50 %) a jejich vypisováním si nijak nepolepšíte.

Jak tedy naložit s přetitulovanými českými texty při překladu? Generální ředitel Ing. Rosťa Haňťa, MBA. Je pro porozumění překladu nezbytné, aby byly tituly převedeny? Nesou nějaký význam? Jaké jsou vůbec ekvivalenty našeho RNDr., Mgr. nebo třeba Dipl. um.?

Překládat tituly je ošemetné, protože magisterský titul z anglistiky má jinou váhu, pokud jste ho obdrželi na Masarykově univerzitě (tímto zdravím), a jinou váhu, pokud jste si ho odnesli z Cambridge. Dát si tedy ke jménu Master of Arts anglické mluvčí zmate – na většině univerzit jde o doktorský titul (ekvivalent našeho Ph.D.), na starých univerzitách typu Oxbridge jde sice o magisterský titul, který ale získáváte za podmínek hodně podobných postgraduálnímu studiu.

Vyvarujte se otrockého přepisu (Mgr., Ing. apod.), v sousedských zemích by to ještě pochopili, ale na Novém Zélandu už ne. Je-li to možné, tituly vynechte. Jediný dopad to bude mít na jeho nositele, který se ohradí, že mu v anglické verzi něco ubylo. Jsou-li tituly důležité z výše uvedených profesních důvodů, proveďte nejdříve důkladné rešerše na základě toho, do jaké země překlad cílí a kdo jej bude číst. V naprosté většině případů stačí uvést nejvyšší dosažený titul (Professor, Professor Associate atd.). Inženýrům zdar, nazdar!



© 2013–2019
Eva Procházková / www.proeba.cz
všechna práva vyhrazena

Vytvořil Petr Bobák